25. květen 2010, NAPSAL: defeldrick KATEGORIE: Diamond Eyes
4. 5. 2010 vyšlo album Diamond Eyes – nová deska Deftones. Šestá v řadě, první bez Chi Chenga, přináší podle slov kritiků a ohlasů fanoušků ten nejlepší „materiál“ od dob White Pony. Byla nahrána v extrémně a pro kapelu nezvykle krátkém čase. V nové sestavě bez baskytaristy Chi Chenga se rozhodli vykročit jiným směrem než by se očekávalo po všech událostech a posledních nahrávkách a vydali ze sebe to nejlepší, aby stvořili pozitivně orientovanou a soudržnou desku. My vám k ní přinášíme ta nejpodstatnější fakta a zajímavosti.
Deftones začli psát nový materiál už v roce 2007. Kapela byla nespokojená a unavena dlouhým tvůrčím procesem nahrávání Saturday Night Wrist a chtěla natočit album rychle tak jako kdysi Adrenaline a Around The Fur, aniž by byl materiál nahráván digitálním programem Pro Tools. Místo toho chtěli nahrávat společně jako kapela „v místnosti jen s našimi nástroji, žádné jiné rozptylování“. K nahrávání si přizvali starého dobrého Terryho Datea a už předem avizovali, že nahrávka ponese název Eros. Vydání bylo naplánováno na začátek roku 2009.
Jenže 4. listopadu 2008 měl basák Chi Cheng velmi vážnou autonehodu, po které upadl do kómatu, v němž bohužel (ačkoliv se jeho stav pomalu zlepšuje) zůstavá dodnes. To zapříčínilo dokončení nahrávání Eros a kapela se rozhodla uložit nahrávku k ledu, dokud se Chi Chengův stav nezlepší a bude moci znovu hrát s kapelou. Začátek roku 2009 Deftones vyplnili vystoupeními na několika festivalech, kde Chi Chenga nahradil starý známý Sergio Vega (ex-Quicksand), který již za Chiho zaskakoval na koncertech v roce 1999, když byl Chi nemocný. V této situaci si Deftones ještě nebyli jistí, jestli budou pokračovat v psaní a koncertování.
V červnu 2009 se kapela definitivně rozhodla uložit Eros do „sejfu“ na neurčito a začít nahrávat zbrusu nové album se Sergio Vegou. Deftones sice stále doufali, že se Chi Cheng probere k životu, ale jeho zdravotní stav se zlepšoval velmi pomalu a s nahrávkou kapela stejně nebyla spokojena, protože nevystihovala jejich umělecké a lidské cítění. Deftones chtěli nahrát optimistické album jako protiklad k životní situaci, ve které se zrovna nacházeli. Diamond Eyes bylo nahráno za pouhé 2 měsíce pod taktovkou producenta Nicka Raskulinecze (Foo Fighters, Velvet Revolver, Stone Sour, Alice In Chains). Skupina se vyhnula nahrávání každého nástroje zvlášť pomocí programu Pro Tools, místo toho psali materiál společně a zkoušeli naživo „milionkrát, dokud to nebude dokonalý“ s cílem dosažení větší syrovosti a autentičnosti.
Deftones, přes svůj oficiální web, oznámili vydání nového alba na 4. květen 2010 (dříve uváděný datum zněl 18. května), přičemž název desky zní Diamond Eyes. Na počátku toho samého roku se kapela rozhodla svou nahrávku Eros ponechat v záloze, s neurčenou dobou vydání. 23. února 2010 byl singl „Rocket Skates" (z Diamond Eyes) dostupný ke stažení. Producentem CD se stal Nick Raskulinecz (producent skupin Foo Fighters, Ash, Trivium, Stone Sour, Danzig, Velvet Revolver, Shadows Fall, Marilyn Manson, Rush, Coheed and Cambria). Basák Sergio Vega zastoupil Chi Chenga na zmíněném albu.
Deftones již potvrdili (opět přes svůj web) účast na Download Festivalu v roce 2010. Také souhlasili z vystoupením na Rock on the Range 2010 (22. – 23. května) a na Vive Latino 2010 (24. únor). 10. března zveřejnila kapela oficiální video k písni „Rocket Skates", 15. března se v rádiích objevil singl „Diamond Eyes". Obě písně, „Diamond Eyes" a „Rocket Skates", měly skvělé ohlasy od kritiků, kteří přirovnávají songy k dřívější tvorbě Deftones, především k albu Around the Fur. Diamond Eyes vyšlo 4. května a umístilo se na 6. místě v Billboard 200 s 67 000 prodanými kusy v prvním týdnu.Ke konci roku 2010 podniknou Deftones turné po Spojených státech a Kanadě společně s kapelami Mastodon a Alice in Chains. Turné se jmenuje Blackdiamondskye, název vznikl ze spojení slov, které obsahují poslední alba těchto skupin (Black Gives Way to Blue, Diamond Eyes a Crack the Skye).
„Naše inspirace jsou silnější a skupina je jednotnější jako celek víc než kdy předtím. Potřebovali jsme, aby tahle energie pronikla do naší hudby.“ – Chino Moreno
Skladby na albu už nejsou o naříkání, bolesti, nebo o tom, jak „život stojí za hovno“, což byly společné znaky písniček, které Chino napsal v 90. letech.
Moreno popisuje celkové téma alba jako „pozitivní chuť do života“ s prvky „fantasy atmosféry“, podobně jako na White Pony. Text skladby „Rocket Skates“ pojednává o „krásně násilné fantazii“ a nese srovnání s obdobně laděnou „Knife Party“ z White Pony. Nebo song „Prince“ názvem a motivem připomene o 10 let starší matku „RX Queen“.
Deftones se také obávali, že pro ně bude psychicky obtížné jet turné na podporu nového alba s myšlenkami na Chi Chenga. V komentáři o psaní textů, Chino uvedl:
„Nebaví mě mě poslouchat, jaký mají lidi problémy, mám rád muziku. Hudba se od počátku 90. let dusí v naříkání. Stárne. Ale místo toho, abych šel na opačnou stranu spektra a poslouchal Black Eyed Peas, což by bylo přímo pošetilý, tak si vyberu radši instrumentální hudbu. Na téhle desce o sobě zpívám jen velmi málo. Miluju písničky, kde ze sebe můžu, jako z lidské bytosti, dostat maximum. Můžu zpívat o opravdu podivných věcech, ale přitom se mnou nemusí nutně souviset. Tím vytvářím obrazy. Můžou za to texty, na kterých jsem vyrostl – jako například The Cure. Opravdové vizuální obrazy, ne vyprávění příběhů.“
„Na rozdíl od svých ‚vrstevníků‘ (opravdu ještě nějaké mají?), si Deftones za ty roky uvědomili, že šepot může být děsivější než křik a síla není vždy o počtu úderů a zářezů za minutu. Diamond Eyes patří do panteonu úžasných alb, které zrodila tragédie.“
– Alternative Press
„Už Vás unavuje poslouchat tu pořád stejnou starou roztěkanou metalovou scénu, kterou Vás krmí rádia a televize? Pak popadněte iPod za 20 dolarů a poslechňete si šesté studiové album alternativně-metalového kvintetu z Kalifornie. Deftones zplodili rafinované zvuky jako ‚Prince‘ nebo zotročující ‚976-Evil‘.“
– BLARE magazine
„První čtyři skladby nasadí vražedné tempo čeřením riffů, které neúnavně přecházejí do zžíravě-žhnoucích breakdownů, Chino Moreno po celou dobu zpívá s plným nasazením své zraněné duše a jeho drásající vytí je intenzivně působivé, ale přitom ani na okamžik neochabuje.“
– The Skinny
„Lepší než White Pony. Intenzivní a komorní, ale přitom introspektivní a senzitivní, Deftones na cestě, kde ještě nikdy předtím nebyli. Můžu upřímně říct, že se jedná o doposud nejlepší album Deftones.“
–Sputnikmusic
20. červen 2010 15:54
album jsem si koupila v anglii a nemůžu přestat :D … už jede asi potřetí dokola :)
20. červen 2010 14:24
A taky souhlasím, že to jejich nové album je jeden z nejlepších, které kdy udělali. :-)
