27. květen 2011, NAPSAL: defeldrick KATEGORIE: Interview
Chino o nadšení z koncertování, novém albu předělávek, dalším singlu, vedlejší projektech Crosses a Team Sleep, DVD a samozřejmě o Chi Chengovi.
Nejnovější album od Deftones Diamond Eyes už je venku skoro přes rok a jedno turné střídá druhé. Podstatnější je, že si to užívají. Jakékoliv nesváry z minulosti jako osobní problémy, alkohol, nebo hudební rozdíly jsou minulostí. Zejména zpěvák Chino Moreno je zaměstnanější a šťastnější než byl před lety. Nejen, že je nadšený z nového alba Covers, které vyjde na Record Store Day (16. dubna), ale velice si užívá Crosses, side projekt, na kterém pracuje s kytaristou z Far, Shaunem Lopezem.
Moreno se těší na americké turné s The Dillinger Escape Plan a The Butcherettes, které začíná 14. dubna v Seattlu. „Tohle bude naše první headline šňůra za celý turné. Od té doby, co vyšlo Diamond Eyes jedeme skoro bez přestávky, a zatraceně si to užíváme," řekl Moreno Noisecreep. „Právě jsem se vrátili z Jihovýchodní Asie, kde jsme ještě nikdy nebyli. Potom jsme měli malou pauzu a pak jsme se vrhli na několik týdnů do Jižní Ameriky a Mexika, a potom zpátky do USA. Vycházíme spolu lépe, než kdy jindy, a všechno se prostě daří.“
Chino Moreno: Byl jsem ohromen naší fanouškovskou základnou, kterou tam máme. Jeden z nejlepších koncertů, který jsme za poslední dobu měli, byl v Manile. Bylo tam hodně lidí a nakládalo to. Nikdy jsme tam předtím nebyli a byl to jeden z největších koncertů. Byli jsme nadšení a koncert to byl parádní. V podstatě, všechny show v Jihozápadní Asii byli dobrý, a my jsme si jen říkali, ‚Proč jsme tady ještě nikdy nehráli?'
Je to fajn. The Butcherettes mají zpěvačku a jsou docela blázni. Hrajou až na krev a jsou přitom opravdu divadelní. Je to něco jako PJ Harvey a hezky to kontrastuje s naší show. A pak jsme tady my a ‚Dillingerové‘, což je heavy a nelítostný.
Už máme ‚Rocket Skates‘ následované ‚Diamond Eyes‘ a potom ‚You've Seen the Butcher‘. Uděláme další, ale ještě nevíme, jaký to bude. Myslim, že se rozhodneme během dalších měsíců. Nevidíme to jako další singl, který by měl pomoct albu, aby se stalo prodávanější. Pro nás je to jen zábava a dává to větší rozměr naší desce.
Jo, je to kolekce skoro všech coverů, který jsme udělali od doby Adrenaline (1995). Na konci každé desky uděláme pár coverů. A tohle je vlastně všechno daný dohromady. Něco z toho bylo nahráno ještě před Adrenaline. Hodně věcí koluje na internetu, takže my to vydáme na Record Store Day. A nápad zahrát naživo celou desku v určitou dobu v určitých městech, je zábava, a tak to taky bereme. Zapracujeme několik předělávek do playlistu a uvidíme. Ale teď nemůžu říct, jaké přesně album budeme hrát. (Deftones odehráli pár show, kde zahráli například celé album Adrenaline, Around The Fur nebo White Pony, pozn. red.)
Když jsme natočili cover od Lynyrd Skynyrd ‚Simple Man‘, předtím, než vůbec Adrenaline vyšlo, nenáviděl jsem to. Žil jsem v domnění, že jižanský rock je nic moc. A když jsem se k nim dostal, začal jsem něco jako „Si děláš srandu, ne? Tak jo, no." Bylo mi snad 17, když jsme to nahráli. Je to jedna z nejstarších skladeb na desce. Ale v roce 2004, když jsme měli pauzu a já se věnoval Team Sleep, tak kluci přišli s nápadem, že bychom mohli nějaký b-strany vydat. Delší dobu jsem s nimi nemluvil. Ty songy mi poslali. Neslyšel jsem je od doby, co jsme je nahráli. Abe [Cunningahm], náš bubeník, mi to poslal a já jen ‚Wow‘. Už si skoro nepamatuji, že jsme tenhle song nahrávali, protože vím, že se mi nelíbil. Ale když jsem ho začal poslouchat více, tak jsem si uvědomil, že je to něco, co by Deftones nikdy neudělali. Dřív jsem si to neuvědomoval, ale ten text mě dojímá. Teď, když jsem otec dvou teenagerů, má pro mě ještě větší smysl. Je to docela hustý poslouchat to dneska a říct si, ‚Páni, to už je dávno, co jsme tohle nahráli.‘ (Zajímavé tvrzení China o době vzniku coveru ‚Simple Man‘, podle výpovědí Stefa a Abea na níže naskenovaném přebalu B-Sides & Rarities to bylo mezi lety ‚97-‘98, zřejmě Chinovo drogové období, pozn. red.)
Pamatuju si, když deska ‚For Your Own Special Sweetheart‘ vyšla (v 1994), každý se na téhle kapele přiživoval. V Sacramentu byla ještě jedna kapela Far, se kterou jsme vyrůstali. Oni chtěli udělat cover téhle skladby a zavolali si mě a Stephena (Carpentera, kytaristu Deftones), abychom to s nima nahráli. Takže tu skladbu jsme nahráli my a Far. A půlku skladby odbubnoval Abe. Abe je v druhý půlce skladby, Stephen hraje basu a já a (frontman Far) Jonah (Matranga) společně zpíváme. Byla to legrace s kámošema.
Nikdy jsme nad tím neuvažovali, ani jako nad singlem nebo k urychlení naší kariéry. Chceme jen ukázat, že jsme fandové různých žánrů hudby. Můžu prozradit, že nová deska je trošku ‚New Wave‘ a to bude hodně lidí považovat za můj vliv na kapelu. Ale byl to Stephenův nápad udělat cover Japan a vybral song ‚Ghosts‘. Jsem si jistý, že většina lidí si bude myslet, že jsem ho vybral já, ale není tomu tak. A jestli si někdy slyšel tu skladbu, tak je to hodně ambietně-elektronický song. Stephen za mnou přišel a povídá ‚Hele, koukni na tohle. Naučil jsem se to.‘ A zahrál mi to na osmistrunku. A to je na tom to dobrý. Můžeš si to udělat jak chceš a jenom si s tim hrát.
Teď pracuji na pár věcech. Můj dobrý kamarád z dětství, kytarista z Far Shaun (Lopez). Je to můj soused a už jsme spolu pár věcí spáchali. Ale během našich malých pauz, které jsme s Deftones měli, jsme něco nahráli ještě s jedním mým kámošem, Scottem Chuckem, a píšeme po malých částech, a je jedno, jestli to začíná piánem, nebo pomalým tempem. Není to nic velkého, je to hodně uklidňující, něco, co rád poslouchám, když si nesnažím vyřvat hlasivky. Předběžný název projektu je Crosses a máme 16 skladeb, které jsou skoro hotové. Většinou pracujeme čtyři až pět hodin denně. Jdu k Shaunovi, zazpívám pár věcí a pak to dáváme společně dohromady. Rychle napíšu texty, aby se to neprotahovalo.
Neplánujeme, že budeme hrát živá vystoupení, ale možná vydáme pár EP's na naše náklady na internetu. Moc se mi o tom nechce mluvit, ale to teď vlastně dělám. Nechci to nějak přecenit a dávat lidem tyhle naděje. Tohle z Team Sleep udělalo těžkou práci. Mělo to být jen undergroundový, ale vyvinulo se to tak rychle, že pro mě už to nebyla zábava. Jen to chceme dát ven a když se to někomu bude líbit, tak to bude fajn. Ten další den jsem o tom mluvil s kytaristou Team Sleep, Toddem (Wilkinson), a chceme udělat tu samou věc – nahrávat hudbu, když budeme chtít a nezaobírat se uzávěrkami a turném. Chceme jen dělat muziku, protože to je věc, kterou máme rádi a využít k tomu internet. To je plán pro tyhle dva projekty během dalšího roku.
To fakt je. Psát texty a zpívat pro mě byla velká fuška, zvlášť před Diamond Eyes. Strávil jsem roky děláním desek. A teď cítím, že jsem se do toho dostal. Máme 14 skladeb s Crosses, které jsme udělali během měsíce čistého času.
Mám pocit, že ano. Něco tam přeskočilo. Vždycky jsem se hádal. Nemůžu sedět a pracovat v kruhu, když jsem nervózní z toho, co dělám. A tohle se dělo v Deftones. A hodně toho se týká mého mentálního života. Myslím, že to dobře dokumentuje fakt, jak jsem byl jednu chvilku mimo. A taky tlak od nahrávací společnosti. Všechno jsme si dělali sami, teprve od White Pony se to zlomilo a label do toho začal zasahovat. Dokončili jsme desku, dali jim to a oni to vydali. A po tomhle albu, věci začali být více orientované na singly. A pak jsem jen za svými zády slyšel „Neni to špatný, ale zkus ten refrén trochu jinak" nebo „Ale tohle by se hodilo do rádia víc." Začal jsem ztrácet důvěru a všechna zábava zmizela, protože jsem se snažil dělat věci ze špatných důvodů. Jednou jsem si uvědomil, že když budu pracovat co nejpřirozeněji, jak to jen pude, ale nedomyslel jsem to – teda, od začátku naší kariéry ty desky byly samy o sobě dost silné. Takže jsem prostě chtěl být jistý, s tím, co cítím a popojet s tim, což už vypadá, že u mě funguje.
Nikdy jsme o tom nemluvili, ale měli bychom, protože jsme žádný ještě nevydali. Uvidíme. Je to něco, co vždycky můžeme udělat, zvláštně na téhle tůr. Možná je dobrá doba se nad něčím takovým zamyslet.
Jsme šťastný, co se s ním právě děje. Minulý týden ho přemístili z Kalifornie do New Jersey, kde je pod neustálým dohledem neurochirurga, aby se urychlilo jeho uzdravení. Celý minulý rok byl doma pod dohledem svojí rodiny. Smutný na tom je, že jeho pojištění nezahrnuje tuhle situaci, protože to je něco jako experiment. Ale věříme, že v New Jersey se jeho stav zlepší. Pořád je v polovědomém stavu. Otevře oči a rozhlídne se. Ví, že tam jste, ale nemůže mluvit. To je to horší. A většinou času jen zírá. Ale věříme, že se to zlepší.
Překlad: Rosťa Štihlovský
Korekce: Oldřich Werner
6. červen 2011 21:22
ach táák.. Milan Fejfar (profilovka je tarotová karta), fotka je v albu fotky na zdi (posluž si to celý zkouknout, vzato kolem a kolem tam mam fotku i s Deftones ;) )
6. červen 2011 08:51
Beze všeho, kdyby se ten link zobrazil. Radši mi řekni, pod jakym jménem/nickem tě tam najdu. To bude jednodušší.
5. červen 2011 17:42
pominu-li, že jeko Jared Leto vypadám i zblízka… :D tak ta fotka je v plnym znění tady http://www.facebook.com/photo.php?…; … doufám že mi dáš lajk na muj fejsbůkovej bloGíseQ (a sakra,homosexuální podtext… shit :D )
5. červen 2011 17:27
faVe: ahaaa! takhle z dálky to vypadalo jak Jared Leto :-D kde si tu fotku můžu prohlídnout v plné kráse (bez homosexuálního podtextu)?
5. červen 2011 15:51
Prosimtě Defeldrix, netušim jakej klip Ti to muže připomínat, na tý fotce sem já a je to focený taky mnou… a že bych něco natáčel, to si nevybavuju :D ani sem se přímo žádnym klipem inspiroval, takže náhoda. Jinak směle dál !